Tirolsko - Bavorsko

2009

(tak to viděl a sepsal: Tom)

mapa cesty	mapa komplexní

30.6. (Út)

• 18:00 Odjezd z Rájce.

1.7. (St)

• 5:30 příjezd do Häselgehr. Dle GPS Navigace 780 km i s blouděním. kemp má otevírací dobu 9:00 - 12:00, 14:00 - 20:00, takže uleháme na chvílu do spacáku kousek za kempem. Naše auto (já, Guči, Hanka) na parkál u raftařského spolku, ostatní kousek dál u nějaké stodoly, tam je také brzy majitel louky vítá nějakou místní básničkou  (něco jako hudry hudry...). Kdyz kemp Rudi (GPS 47°18'54.709"N, 10°29'53.705"E) otevře, ubytováváváme se se (os. 6,5€, stan 2€, auto 2,7€).

• 12:00 - asi 20 km proti proudu, ve vesnici Steeg, nasedáme do lodí a plujem do kempu (cca 2,5 hod). Voda na rozpádlování jako jo, až nuda (WW I - II). Lech dle vodočtu má podstav (viz. obr.2) ale to není směroplatný, jezdí se to takhle normálně. I velký rafty. Ve volné chvíli si dáváme ještě vycházku k jakýmusi vodopádu. Večer se zvedá hladina Lechu a Leošovi dává sbohem pivo-paštiková lednice, kterou si prozřetelně přikotvil kameny u břehu. Něco o ř. Lech se dá dočíst v časopise Hydro č. 2/2008.

2.7. (Čt)

• 8:00 odchod na výstup nějaké místní skorohory. Výběr padnul na nejbližší skoronejvyšší vrchol Bretterspitze - 2608 m. Naše startovací výška jest 1000 m, takže to nebude pro úplný srabíky.



obr. 1
turistická mapa. Bretterspitze.


• 8:30 Po správné dezorientaci několika map, nápovědy místních dělníků a komunikačních schopnostech Standy, opravdu šlapeme směrem vzůru. Vrcholu dosahujeme. Pokoření kopce je odměněno slušnou sprchou u vrcholového kříže. Není nad to, táhnout pláštěnku a nejvíc promoknout, když si s ní batoh nechám u posledního rozcestníku. S dávkou sebezapření dosáhla vrcholu i moje Hanka, jsem na ni velice hrdý a dávám to najevo nelibostí s její pomalosti a že si neoblékla pláštěnku, páč by mohla onemocnět a ochromit celý tým. Na fotkách je vidět suť a chatrně kotvená lana, ferrata to ješte není ale stačí šikovně uklouznout a jsme na Nově. Dolů to jde trochu hůř. Nohy bolet další tři dny. 17:00 jsme v kempu - prší.

3.7. (Pá)

• Od rána prší. Někdo jede do města Reutte. Odpoledne déšť ustává a ve 14:00 nasedáme do lodí přímo v kempu. Vody je možná trchu víc jak včera ale žádná hitparáda. Řeka se v tomto spodním úseku více rozléva a místy tvoří nekolik ramen. Jedna trojková peřejka je příjemným zpestřením. Asi 17 km úsek zakončujeme pod mostem za dědinou Forchach. Jo, abych nezapomněl, Guči se představuje elegantní krysou na téměřoleji :). Dá se t zfrknout za necelý 2 hod. Podruhý už nikdo nejede, je tu parádní bouřka.

4.7. (So)

• 8:00 odjezd směr řeka Ammer. Naše auto jedeme dle GPS přes kopec, je to rychlejší i řekl bych hezčí cesta přes takový jezero (Plannsee). Nicméně nevíme kde se na Ammer nasedá, teda víme dle článku z Hydra č. 4/2008, ale nenacházíme. Volám Kvakovi, odhaduji, že máme tak hodinu náskok a domluva zní jasně počkáme na ně někde u mostu v Saulgrub. Tam žádný most není, prostě čekáme u jinýho mostu o 3 km výše, no a když už je to hodně divný, improvizujem a za pomoci turisticke GPS haluzově najdeme to správný místo. Celý oddíl se na nás vyprdnul a podle aut vidíme, že už jsou někde na vodě. No co, hurá do gumy a pádlujem taky. Ammer je dost hlídaná řeka ochranáři a má určeno jen několik míst míst k nástupu a výstupu. viz. mapka u nástupu. Nástup je možný jen u el. Kammerl (GPS - 47°39'42.823"N, 10°59'16.45"E - V Saulgrub odbočit asi 50m za kolejama vlevo do slepé ulice a jet další 2km). Je dobrý se projít asi 400m po cestě vpřed, podívat na to, co nás čeká a následně vytřepat z neoprenu co tam nepatří. Nezoufáme však, protože ještě nevíme, že bude hůř. Je asi dobře, že frčíme jenom my tři kajakrs a nemotáme se s ostatníma, jenž ovládají vzducholodě. Jedu prva, najíždím stopu. Vody je docela dost (obr. 3) WW II-III+, krásný okolí, z mechů tečou čurůčky, v pozadí opar, kaňonovitý průzor a peřeje s válečky. Těžší místa si žádají něco kajakářského umu a Hanka to dokazuje eskymákem pod sil. mostem. Slušnej válec. Sbevědomí trošku pokleslo a já si jen vybavil ten včerejší upřímný úsměv z Lechu, když mě oznamovala, že má pro mě radostnou zprávu. "Mě to začlo dneska hrozně bavit" vyhrkla. A teď? teď to baví mě :) Lehce vyčerpáni vysedáme u prvního jezu (lepší za ním pod mostem). Na parkovišti potkáváme odpadlíky rájeckých předskokanů. Ostatní dopádlovali až k Peissenberg.

•  Kempujem v Rottenbuch (GPS 47°43'39.654"N, 10°58'0.618"E) cca 7€/os.

obr. 3
stav vody na Ammeru

5.7. (Ne)

• 8:00 Odjezd do Garmisch. Dnešní den je nevodácký. Asi půlka výpravy jede lanovkou na Zugspitze , nejvyšší kameň v dojčlendu (2962 m). Lanovka stojí 30€/os. se slevou (sleva min. pro 15 lidí) na celý den tami zpět. My socky, jdeme pěšky do soutěsky Höllentalklamm, do které je vstup za tři éčka. Vyplatí se pláštěnka nebo pršobunda. Potom v Garmisch obdivujeme skokanské můstky a jiné pozůstatky dávně konané olympiády. Osobně bych raději prskal nějakou zpěněnou vodu v okolí (Loisach, Isar..).

• Navečer se ubytováváme v kempu u Mittenwald (GPS 47°28'21.612"N, 11°16'40.665"E). Vypadá, že bude hezký počasí.

6.7. (Ne)

• Chčije a chčije. Balíme za mokra a na Isar, který byl dnes v plánu se jedeme aspoň podívat. Horní - těžší část (WW I-III) začína nad Scharnitz ale dá se na start dopravit jen nějakým spešl vodáckým taxikem. Auta nechat v Scharnitz (parkoviště 3€, GPS 47°23'2.2"N, 11°16'22.6"E). Jdu s Kvakem proti proudu, vypadá to jako fakt pěkná voda, ještě lepší než Ammer. Vlnky budou ale asi ješte výš. No tak nic, máme důvod se sem vrátit.

• cesta domů je devítihodinový děs běs, neustálý průtrže a vytrvalý déšť, který končí až příjezdem na rodnou hroudu.

NÁKLADY:

• Benzin + dál. zn. Rakousko 10 dní (290,-) + kempovné + parkoviště = 151 €. / na naše auto (felicie - docela žrout), 3 lidi.

• Tzn. 50 €/os. (1€ = 26 Kč) Jídlo si každý domyslí. Takže docela levná záživná aktivní dovolená.

Ahoj.

krist@centrum.cz

www.KOKRSNEK.wz.cz

2009